Anna Karenina

12. 12 2012 | 23.16

 Anna Karenina: klasika v novém zpracování. Potěší či zklame?

 

 kar

Napsal: Petr 'cheyene' Sedláček

12.12.2012 - 23:16

 

Legendární dílo z pera L. N. Tolstého v britsko-francouzské filmové produkci.

 

Literární klasika od ruského velikána Lva Nikolajeviče Tolstého se dočkala nejednoho filmového zpracování.

My si dnes ve stručnosti probereme nejnovější adaptaci z dílny režiséra Joe Wrighta (Pýcha a předsudek, Pokání,...)

 

kar2

 

Anna Karenina (Keira Knightley) žije v lehce unaveném manželství s vysokým vládním úředníkem (Jude Law), s nímž má malého syna, a její pověst mezi petrohradskou smetánkou nemůže být lepší. Během cesty do Moskvy, kam jede navštívit bratra (Matthew Macfadyen), potká hraběnku Vronskou a na moskevském nástupišti se seznámí i s jejím synem (Aaron Taylor-Johnson), mladým ambiciózním důstojníkem. Letmé setkání stačí k tomu, aby mezi nimi přeskočila jiskra, která se záhy promění v požár, který ani jeden z nich nedokáže a ani nechce uhasit. Chtějí se "jen" svobodně milovat, ale carské Rusko konce 19. století je vůči podobným excesům velmi netolerantní a umí to dát patřičně najevo. (oficiální text distributora)

 

kar3

 

Pár slov úvodem

 

Není pochyb o tom, že tento román je klasikou, jehož kvalita je prověřena časem. Letošní filmová adaptace se však takovou klasikou zcela určitě nestane.

Otázky, kterým se v následujících řádcích budeme věnovat, zní: Zvolil režisér vhodnou audiovizuální formu? Sluší Anně Kareninové relativně modernější a experimentální filmový háv? Hodí se herci do svých rolí?

 

kar4

 

Experimentování ku prospěchu či ku škodě filmu?

 

Joe Wright zvolil pro tento romantický kousek zvláštní formu. Takovou divadelní, kulisovou. Zkrátka poněkud experimentoval. Vzpomeneme-li si na jeho adaptaci Pýchy a předsudku, můžeme se podivit, proč tentokrát zabředl do zcela jiného vizuálního zpracování.

Mnoho scén se odehrává na jevišti, v zákulisí a v divadelním sále. Některé pasáže jsou doslova teatrálním představením, které sice vypadá velmi efektně, ale na druhou stranu eliminuje dramatičnost (taneční pohyby při svlékání oděvů, sedání si ke stolu, razítkování, apod.). Za pochvalu však určitě stojí invenční scéna s vláčkem, kdy hračka poslouží k inscenování cesty z Moskvy do Petrohradu.

Samotný úvod snímku může působit až komediálním dojmem, což může nejednoho diváka zarazit. Vyvstává tu otázka, zda by se užitá forma nehodila spíše pro zpracování nějaké komediálnější literární klasiky než proslulého realistického dramatu. Odpověď je nutné nechat na každém jednotlivém divákovi.

Pokud ovšem na tento styl přistoupíte, tak si můžete známé romantické drama užít se vším všudy.

 

kar5

 

Herecké obsazení a jejich výkony

 

Již při pouhém pohledu na jména jako Jude Law, Keira Knightley či Matthew MacFadyen se nehodí pochybovat o hereckých kvalitách. Opravdu. Celé herecké osazenstvo se svých rolí zhostilo s grácií a je radost je sledovat.

Hodí se však všichni na své filmové postavy? (V následujících řádcích budu možná až příliš subjektivní, za což se omlouvám.)

Jude Law sice nemá příliš mnoho prostoru a hraje spíše tichého Karenina, ovšem svůj prostor využil dokonale. O jeho obsazení asi není třeba diskutovat.

U hlavního mileneckého dua však již můžeme zapochybovat. Keira Knightley nemusí nikoho přesvědčovat o své kráse, půvabu a hereckém umu, ovšem do role Anny působí až příliš dívčím a nevyzrálým dojmem. Mnohem spíš bych si v této pozici představil například Evu Green.

Aaron Taylor-Johnson má na svůj věk velký talent a ztvárnění postavy Vronského je v jeho podání určitě hodné pochvaly. Je však otázkou, zda by se do této významné a osudové role nehodil opět nějaký vyzrálejší herec s mužnějším vzezřením a postavou. Kupříkladu Jude "Karenin" Law by se mi na něj hodil daleko lépe (samozřejmě by musel odhodit svoji vizáž postaršího pána, kterou mu maskéři pro tento snímek připravili).

 

kar6

 

Co ještě pochválíme?

 

Nedílnou součástí filmů je hudba, která je velikou dominantou Wrightova snímku. Podobně jako u Pýchy a předsudku, tak i tentokrát oslovil režisér skladatele Daria Marianelliho, jenž opět prokázal své kvality. 

Za pochvalu stojí rozhodně také kamera, jež svými záběry diváka doslova vtahuje do jádra dění.

 

Vedlejší milostná linie mezi Levinským a Kitty dost možná působí uvěřitelnějším a sympatičtějším dojmem, než jiskření mezi Annou a Vronským.

 

kar7

 

Carské Rusko bez ruštiny

 

Je pochopitelné, že film, který točí Britové ve spolupráci s Francouzi, bude v anglickém jazyce, jenž je na poslech krásný, ovšem atmosféru carského Ruska by daleko lépe dokreslovala ruština, která ve snímku zazní jen občas. I to málo však potěšilo a dodalo na pocitu, že divák sleduje ruskou klasiku.

 

kar8

 

Resumé a konečný verdikt

 

Anna Karenina je zdařilý snímek, který baví svým dějem, příjemnou hudbou, záběry kamer a hereckými výkony, pod něž se podepisují hvězdy první velikosti. Za zamyšlení stojí také vztah postava-herec/herečka. Rozpačité dojmy vyvolává zvláštní forma zpracování, která inklinuje k divadelní inscenaci a působí dosti experimentálně. Těžko říct, jak by se na nejnovější filmovou adaptaci tvářil sám autor Anny Kareninové, Lev Nikolajevič Tolstoj. Jeho proslulý román se stal klasikou, což se Wrightův počin nejspíš nestane, avšak za diváckou pozornost určitě stojí a v mnohém může potěšit.

 

kar9

 

Post scriptum

 

Jistě by nebylo na škodu, kdyby se i nějaký jiný redaktor na BlackParku pustil do recenze tohoto snímku, bude-li mít jiné pocity po jeho zhlédnutí. Domnívám se totiž, že toto podání Anny Kareninové rozhodně nezapůsobí na každého stejně, a dojmové spektrum může být velmi široké, nikoliv omezené pouze na dva póly - líbí a nelíbí.

 

Hodnocení

 

 

 

KLADY

Příběh
Herecké výkony
Hudba
Kamera

80%

ZÁPORY

Experimentování
Kulisové pojetí
Obsazení některých postav